O permanentní kulturní revoluci v Česku.

Začíná být už ten boj herců, sluníčkářů a multikulturních nadšenců proti prezidentu Zemanovi velice únavný. Ale prosím, je to jejich právo vyjadřovat svůj názor. Jen mám pocit, že vsadili na špatného koně. Na emoce.

Ale v naší kotlině právě ty emoce mají vždy krátké trvání a později převáží zase racionální důvody.. To je jako když se naštvete na šéfa, ale vždycky to nakonec skousnete pokud máte pocit, že pod jiným a nebo jinde by vám bylo ještě hůř..

Všechny tyhle truc akce nakonec naženou voliče panu Zemanovi pokud se rozhodne kandidovat. Myslím si, že to původně ani nechtěl. Nakonec pokud si všichni vzpomínáme vše dělal jen jedno funkční období, prostě tak nějak, jako by si chtěl jen něco splnit. Byl jedno období předsedou poslanecké sněmovny, byl jedno období předsedou vlády a jistě by byl pouze jednou období prezidentem, za předpokladu, že by se cítil být pro větší část národa úspěšný. Ale protože pseudo elita národa proti němu rozpoutala za podpory médií štvanici, ani bych se nedivil, kdyby znovu nekandidoval a nezvítězil ve volbách.. Zeman má jisté nectnosti, ale rozhodně není slaboch. Pokud se stane opět prezidentem mohou si k tomu poděkovat ti, co vyzývají k týdnům neklidu a podobně.. Právě díky tomu mohou voliči nabýt dojem, že to jsou hlavně oni, co hlavně rozdělují společnost..

Lidé těžko budou volit za prezidenta někoho, kdo bohatl na hazardu, protože to budou cítit také, jako hazard s naší budoucností.. Pokud opravdu část národa si přeje mít v dalším období jiného prezidenta, tak by se měla zklidnit, umožnit panu Zemanovi se ctí odejít a najít někoho mimo kulturní branži. Někoho, kdo by nevzešel z jejich kulturní revoluce a kdo by hájil stejně, jako on naše ekonomické zájmy i naši neislámskou kulturní identitu..