O stále zvyšujícím se stavu "stydlínů" v Česku..

A nemyslím tím žádného trpaslíka, ale zvláštní skupinu lidí, kteří asi žijí tím, že se kvalifikovaně stydí za druhé a dávají o tom hlasitě vědět.. Možná, že by si to i zasloužilo nějakou odbornou psychologickou studii..

Když jsem byl mladší, tak se stávalo, že rodiče, sousedé či cizí lidé někomu řekli, že by se mohl za něco stydět, ale v životě jsem v té době neslyšel, že by někomu pověděli, že se stydí za něho.. 

To až v tomto století, no možná i dřív, se nám tu vyrojilo spoustu lidí, co najednou začali trpět tím, že se začali stydět za druhé, místo za sebe a při tom to postrádá jakoukoliv logiku.. A tak tu máme lidí, co vykřikují nebo píší, že se stydí za prezidenta, jiní se dokonce stydí i za jeho voliče a někteří i za svou zem. To je asi ten nejpočetnější současný spolek "stydlínů", a pak jsou zde další lidé, co se stydí za kde koho, jen hlavně ne za sebe. Ale přece nejde přenášet stud z někoho na vlastní osobu.

Pochopil bych to snad u lidí, co se nějak důvěrněji znají, ale u lidí, co toho, za koho se stydí ani osobně neznají a k jejich studu jim stačí to, co jim zprostředkují média či přátelé, tak tam je to opravdu mimo logiku uvažování..  Jak se někdo může stydět třeba za voliče jenom proto, že využili právo demokracie a  volili jinak, než on? Takový "stydlín" by se měl stydět především sám za sebe..