O tom, že nežijeme už v socialismu.

Tak to by si měl především uvědomit hlasatel té věty pan Hrušínský. Ano, v socialismu bylo  v rámci kultury vše dotováno a hlavně to, co se tehdejšímu režimu líbilo. 

Ale kapitalismus je zcela jiné zřízení a stát pokud má něco dotovat třeba v Praze, pak jen tak nějak nadčasové instituce, které v podstatě patří buď jemu a nebo městu, jako kamenná divadla, muzea, výstavní síně a podobně.
Každý rok vzniká a zaniká tisíce subjektů v rámci služeb, výroby a podobně a nikdo se tím tolik nezabývá, nikdo nevykřikuje do éteru, že nežijeme v socializmu, protože si to všichni uvědomují. Stát tuhle pandemii nerozpoutal a tedy za ni nenese v tomto smyslu odpovědnost. Stát ji chce pouze "ukočírovat" tak, aby ztráty na životech i na ekonomice byly co nejmenší, a snaží se zmírnit dopady na ty, co je to postihlo, ale nemůže přece uspokojit všechny na 100%, protože by pak zkrachoval finančně, už i tak to bude těžké, nejen u nás, ale v celém světě.
Každý dobrý soukromník a každá dobrá soukromá firma by si přece pro přežití takových událostí měla vytvářet nějaké rezervy a pokud žije ze dne na den, pak asi není úspěšná.
Pokud stát musí v této chvíli něco podpořit, pak přece zdravotnictví, ochranu občanů a ekonomiku. Také jsem léta podnikal a vznikem řetězců Hobby marketů jsem to musel vzdát a nechat se zaměstnat. A že takových nás bylo, ale nikdo nevykřikoval do světa, že se má stát o nás postarat, museli jsme to vyřešit sami, protože takový už je kapitalizmus.

Tak si myslím, že když pan Hrušínský, který píše panu Zaorálkovi, že už třicet let nežijeme v socializmu, tak že právě on by si tohle měl sám uvědomit nejvíce, protože se mi zdá, že to, co je kapitalizmus asi pořád ještě nepochopil.