O tom, že nejvyšší soud řeší razítka a ne pravdu.

Takže kolotoč dokazování a živení se právníků v nekonečných sporech u nás může pokračovat dál, protože u nás jsou důležitější razítka, jako to, zda je nahrávka pravá, či nějak upravená, či naprosto falešná. 

A tak možná jediným výsledkem bude tok peněz za právníky, možná nakonec osvobození těch o jejichž vině nikdo nepochybuje a dalším odchodem policistů, kteří chtěli nepravosti u nás řešit, do civilu, protože když jejich práci nepodpoří ani nejvyšší soud, pak je to naprosté mrhání energií.. A jednou se může stát, že při takovém odposlechu, který zrovna bude mít dost razítek pro jinou kauzu, se policisté dozví o vrahovi či únosci, ale bohužel, pro tuhle informaci razítka nebudou, zůstane ten člověk nevinností samou, protože nejvyšší soud svým rozhodnutím dal jasně najevo všem, že jsou hájeni byrokracií výkladu paragrafů a ne tím, že jsou nevinní.. Místo toho, aby se posuzovalo, zda policejní nahrávky jsou pravé, zda nejsou nějak zmanipulované, tak se posuzuje úřední šiml. A z viníků se stanou nevinní a mohou se vysmívat všem slušným lidem v této zemi.