O umění sypat si popel na hlavu..

Panu Nečasovi se povedl geniální kousek, sypal si tak šikovně popel na hlavu, že s ním zasypal hlavy většiny delegátů a pak vstal z toho popela, jako bájný pták Fénix, aby dál vedl ODS dolů, někam do přízemí..

Vzpomínám si, jak kdysi v minulosti pan Nečas dostal nabídku na vedení ministerstva a on ji odmítl s tím, že by měl málo času na svou rodinu. Tenkrát mu někteří vyčítali, že se zalekl odpovědnosti, jiní to pochopili, jako postoj katolíka, pro kterého je rodina nade vše. Ale mohlo to být i jinak. Možná, že jen ta funkce se zdála tenkrát panu Nečasovi příliš riskantní vzhledem k jeho tehdy ještě skrývaným ambicím. V každém případě je škoda pro ODS, že rodina už dávněji přestala být až takovou prioritou, protože dokázal tuto stranu svou nešikovností dostat do tak špatné situace, že raději ani nikdo z hlavního a pragmatického proudu ODS neměl chuť proti němu kandidovat a tak se mu postavilo jen uraženecké křídlo strany z dálky popošťuchované zhrzeným zakladatelem strany. Delegáti tak dostali alibi k tomu, aby zvolili opět, jak už je u nás zvykem, menší zlo. Ale právě tohle menší zlo se může stát pro ODS fatální chybou a to i za předpokladu, že to prodlouží její vládnutí, protože se tím jen dál zvýší odpor společnosti vůči současné vládě a posílí se její, už i teď dost trucovíté, směřování k levici.

A pan Nečas? Ten dosáhl "Pyrrhova vítězství"..