Lidi potřebují osobnosti. Někoho, za kým jít, nebo rozporovat. V současné politice je osobností málo a pokud jsou, tak se hromadí v jedné názorové rovině. V té druhé je pusto, proto všichni obíhají Babiše a Zemana jako planety hvězdu (ať už s kladnou nebo zápornou energií). Běžný argument - budu volit Kohokoliv jiného. Jenže Kdokoliv ještě nikdy nevyhrál a nesestavil vládu.

Pak jsou ještě lidi, kteří v každém, kdo nesdílí jejich konkrétní názor, vidí obdivovatele druhé strany. Je mi líto lidí, kteří vidí pouze černou a bílou. Někteří z nich dokonce káží toleranci a otevřenou mysl, když se jim to hodí.

Začnu z jiného konce: Vy s Vaším jménem jste nechtěl jít do politiky? Třeba za monarchisty? Kam až máte rodokmen?

V politice by to mělo být jako ve sportu. Soupeře neporazím tím, že mu budu podrážet nohy, ale tím, že budu lepší než on. Kdo nemá na to být lepším, tak nechť čestně přijme prohru a nepodněcuje nečestné hry. Může to zkusit v jiné disciplíně. Rozhodčí - voliči - vše vidí!

Jenže v politice nerozhodují pravidla, ale volby.